Co se týče ekonomie, na tomto bločku je už velmi dlouho vyprahlo. Jako drobná závlaha by mohl posloužit článek prezidenta Asociace realitních kanceláří v ČR S realitkou za vyšší cenu?. V článku diskutuje, zda existence zprostředkovatele při transakci (tj. zde realitní kanceláře) může zvýšit cenu. Odpovědí je, že nikoli, že tržní cena je dána "cenou obvyklou", která nezávisí na formě prodeje.
Od znalce trhu, který by měl mít zájem na opačném tvrzení, je to velmi zajímavý postřeh. Z teorie bych očekával, že na trhu, kde zprostředkovatelé reprezentují jen prodávající (a nikoli obě strany, jak je tomu často např. ve Spojených státech, kdy si každá strana najme vlastního zprostředkovatele), bude jejich rolí i dosáhnout vyšší ceny, než by se to podařilo při přímém prodeji. Například tím, že zprostředkovatel má extra (na jednotku levnější) marketingové nástroje, lepší znalost poptávky a v omezeném čase dokáže efektivněji cílit poptávku.
Bez dat samozřejmě nelze tvrzení ověřit, ale v každém případě mne překvapuje. Navíc zapadá do složitějšího obrázku trendů v tomto sektoru. Jedním z nich je, jak potvrdil např. i rozhovor s bývalou ředitelkou Maxima Reality, že respektované kanceláře u klíčového aspektu transakce, totiž převodu peněz, nakonec nabízejí nejraději notářskou úschovu. Tj. pokud zprostředkovatel nedosahuje vyšší prodejní ceny (ne nutně proto, že by to neuměl v omezeném čase, ale zřejmě proto, že prodávající s prodejem nespěchají a počkají si na vyčištění frikcí), pokud nezajišťuje zásadní právní služby a pokud navíc dříve kolosální informační frikce jsou dnes téměř zcela vymazány díky existenci univerzálních realitních serverů (které si nechají svoji koordinační roli na tomto two-side market zpoplatnit, nicméně stále řádově levněji než zprostředkovatel), pak zprostředkovatelé na tomto trhu zřejmě nebudou mít příliš na růžích ustláno.